Šťastní můžou být jen jednoduchý lidé, už jsem se o tom zmínil v předchozím příspěvku SMYSL. Pořád na tom trvám. Teď si vemu, co vlastně stačí člověku, aby byl šťastný. Takže vždycky záleží na okolnostech. Když se něco stane někomu z rodiny, tak Vám ke štěstí stačí, aby byl v pořádku, abyste se cítil v klidu. Když se nic takového nestane, tak máme vyšší nároky. Chceme pro sebe to nejlepší. Ti, co jsou rádi ve vztahu, hledají lásku. Samotáří si hledí svého. Naplňujeme dny chtíčem. Chci si teď dát dobrý oběd, chci si teď zaběhat, chci teď šukat, chci spát, chci pařit, chci si vydělat peníze. Nonstop něco chceme, to se nezmění. Kdybychom nic nechtěli k čemu by to vlastně bylo.
Nechápu pořád, proč tu vlastně jsme, už jsem to řešil. Něco odkázat? Někam se posunout jako lidstvo?.... Řekl bych, že člověk je jednoduchý stvoření, který jen naplňuje své chtíče, když se mu je nepodaří naplnit, tak je smutný, naštvaný a dělá vše, aby je nakonec mohl naplnit. Jednoduché reakce, zamaskované přetvářkou, aby to nevypadalo blbě. Vážně jsme od opic posunutý jen kousek, kdy si uvědomujeme sami sebe, a tím víme, co chceme a děláme pro to ještě víc, víc. Uspokojujeme všechny signály, které nám tělo dává, zima, hlad, nuda, horko..... Vždyť to je vlastně jediný, co děláme. Uspokojujeme naše tělo. Jestli ne v přítomnosti, tak to připravujeme na budoucnost. Protože jsme nároční (ale pořád jednoduchý) a základní potřeby nám nestačí, chceme uspokojovat víc.
Jdu si dát polívku, mám hlad.
proč přemýšlet o takových věcech? To tě akorát zdrží od polívky. ;) a tak si můžeš říct, že jsi v něčem jiný.
OdpovědětVymazatJá si, ale neříkám, že jsem jiný :D. Jsem úplně stejnej =). Je jasný, že přemýšlet o tom je ztráta času, protože k ničemu nedojdeš.....
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatStučně...Sókratés, Schopenhauer, Kant a třeba Heidegger se podle mě taky rádi zdrželi od polívky. A nikdo není stejný, ale třeba podobný. Přemýšlet očemkoliv nepovažuju za ztrátu času. Myslet znamená být, jak řekl Descartes. Nelze se tedy odmyslet. Existuje ovšem plodné myšlení nebo nikam neposouvající. Jedno bez druhého nemůže fungovat. Štěstí nesouvisí s inteligencí. A ti co studují indickou filosofii mohou mít nadvládu nad chtíči. Nelze na základní filosofické otázky odpověďet s naprostým přesvědčením, že jde o pravdu. Můžeme pouze porovnávat myšlenky filosofů a sami se přiklánět k určitým variantám. Nebo vymyslet vlastní možnosti, které se dají zpočátku velmi snadno zpochybnit díky naší neznalosti. Podobně to funguje v umění. Nikdy nemáme jistotu, když vstupujeme do abstraktních věcí.
OdpovědětVymazat