Teprv druhej den a já si říkám, proč bloguju? K čemu to je. Taky v tom vidím jen lidi, kteří maj denodenně potřebu psát, co se jim stalo. To mi příjde osobní a nemusí to vědět všichni. Tak proč sis založil blog, ty šašku ?
Přesnou odpověď neznám, asi mám potřebu něco napsat, vypustit to z hlavy. Myslím si, že každej máme potřebu se někdy vylít. Podělit se o něco, sdílet něco. Nejsme stvořeni k tomu, abychom byli sami. To mě asi nutí psát.
Asi před týdnem jsem se vracel z nádraží domů a cestou mě zastavil divně vypadající pán, který držel v ruce knížky. Abych přeskočil dlouhou část, tak to byl mnich, který šíříl svou víru. Neodmítl jsem jeho nabídku si prohlédnout knížku a vyslechl jsem si, co mi chtěl sdělit. Pořád jsem názoru, že víra v něco je fanatismus, ale s jistýma věcma jsem souhlasil. Například reinkarnace duše atp. Dále mě pozval na oběd k nim do restaurace, a možná se mrknu do jejich chrámu, příjde mi to velice zajimavý. Takže si naplánuju trip do Prahy a zjistím více infa. Pro nás lidi, co strávíme celý dny u PC, TV a nic neděláním, je zajímavé jak žijí oni. Říkal, že přespávají v autě, chrámě a objíždí města v ČR, kde šířej svý náboženství. Šílený, ale jak jinak to maj dělat. Ten mnich (Hamsa Avatar), dal mi dost podnětů k zamyšlení.
V tomhle materialistickém světě je hodně věcí na zamyšlení, a musíme myslet pokud se nechceme stát stroji.
Žádné komentáře:
Okomentovat